Hvězdě.

Adolf Brabec

Hvězdě.
Ve tvém chtěl jsem spát objetí, ty noci čarovná a svůdná, ve vesmíru tvém rozpjetí, když na nebi, plá hvězda bludná. Když krajem táhne duchů chor, na srdce divná duma sedne, ve dáli šumná řeka bledne, na obzoru se modrá bor. A tobě jedna hvězda jen na nebi na tvou dráhu svítí, lesk její plá-ti rozvětven, kdy posledně se pozatřpýtí? 26

Kniha Dávné dumy (1894)
Autor Adolf Brabec