Na hřbitově.

Adolf Brabec

Ve štíhlých křížů stínu za bílou zdí spí ona, nad hrobem květ jasmínu plá nejdražší jak spona. Mír vlaje přes ty rovy do vnitra černé země, přes nakypřené krovy své sklání vrby témě. Je pusto tu až k pláči, po pěšinách jdu bílých, ve zrak se slza tlačí a stýská po těch milých. Co růží krásných vzkvétá a něžných poupat bílých, zde z jara jako z léta, nejsou to srdce milých? Ve štíhlých křížů stínu za bílou zdí spí ona, nad hrobem květ jasmínu, plá nejdražší jak spona.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

113. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁJOVÁ PŮLNOC. (Božena Benešová)
  2. ALEJ. (Stanislav Mráz)
  3. BARVY KVĚTŮ. (Antonín Klášterský)
  4. 34. Ve starém parku z jara (Karel Babánek)
  5. Růměň růží. (Vojtěch Pakosta)
  6. Sad zapadlý a tichý jako snění. (Růžena Jesenská)
  7. Růže. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Cos táhle šumí... (Josef Václav Sládek)
  9. Pohádka o zaklené princezně. (Karel Leger)
  10. Bílý bez. (Jaroslav Vrchlický)