ALEJ.

Stanislav Mráz

Celá alej bíle kvetla, když se naše srdce střetla, duše k duši holubice sladká, plachá v něze slétla. A zas alej bíle kvete. My nežďáme víc si k sudbě. Každá snítka v krásy hudbě, srdce nic juž nerozplete! Chaloupka se za mnou dívá pod bělí v kmen přichýlena. Cesta pravá, neproměnná, celá květy potřísněna. A mé srdce výská, zpívá!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

491. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CO BÝVALO, NENÍ. (Josef Václav Sládek)
  2. CO BÝVALO, NENÍ. (Josef Václav Sládek)
  3. UTIŠENÍ. (Adolf Brabec)
  4. JABLOŇ. (Adolf Červinka)
  5. PODZIMNÍ PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  6. Dech májový dětství. (Karel Nejč)
  7. JARNÍ PROCHÁZKA. (Bohdan Kaminský)
  8. SLOKY (Viktor Dyk)
  9. V mé duše hlubiny. (Josef Václav Sládek)
  10. Vadnou moje bílé květy – všechno s nimi pro mne vadne, (Jiřík Luděk Moravský)