Záře luny.

Adolf Brabec

Záře luny.
Tvou záři tají bledý duch, jenž přes tříšť paprsků se nese, je ticho tam – kde žár a ruch? jen zář se na svět dále třese. Jak pusto as, kde děsnosť spí a kletba věků černá lpí, kde dříve vesna zkvétala, ach jaká změna nastala! To beztvárný květ, němý bol, a troska, již byl požár zžal, jež pluje mořem vesmíru, bez cíle, štěstí, bez míru! 60

Kniha Dávné dumy (1894)
Autor Adolf Brabec