V BEZESNÉ NOCI.

Adolf Brabec

V BEZESNÉ NOCI.
Poslední jiskra vychladla v kamnech mých – blíží se ráno... lehce usínám; úplňku záře zmírá v alejích, ve vzpomínkách smutných sedím sám a sám. Perutě touhy vanou nad tváří mou, usínám a ráno již bělí zem, dívám se... oči zavírám únavou – prázdno je kolem – mrtvo v srdci mém. 21

Kniha Květy samot (1904)
Autor Adolf Brabec