NÁLADA.

Adolf Brabec

NÁLADA.
Po marném přání, marné touze se tiše večer ve kraj uklání a výkřik z modrých lesů dlouze se mísí v sladké zvuky klekání. Sny ztracené v mé duši vanou, když se s nebes hvězdy zablýsknou, ku oknu odcházím si stranou, vím, že mi z očí slzy vytrysknou. 28

Kniha Květy samot (1904)
Autor Adolf Brabec