V TICHÉ NOCI.

Adolf Brabec

V TICHÉ NOCI.
Zrak svůj zavírá zářící pomalu den a tiše, a s hvězdou třpytnou na líci noc slétá s hvězdné říše. Ze stříbrných svých měsíc strun sepjal a rozpjal sítě, postavil nádherný ti trůn mé mrtvé drahé dítě! Juž zmlklo celé okolí, vše v závoj černý splývá, jen ze stinného topolí tvé hvězdné oko kývá. Sviť, zářivá ty hvězdo, sviť, oknem své prostři sítě, jdu zpovědí si ulevit, že tys to, mrtvé dítědítě. 44

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec