KRAJINA V ZÁPADU.

Adolf Brabec

KRAJINA V ZÁPADU.
Pole a lesové v západu záplavou červenou hoří, v tesklivou neseno náladu, srdce mé v krvavém moři. Pěšina lesní ve úkrytu zlatým se oděla pásem, na jasném ve výši blankytu mráček plá stříbrným jasem. Purpurem zlatistým protkaná dokola země se svítí, jak celá, celičká postlaná v růžové byla by kvítí. Zírám teď v krajnin tesklivě, růžemi pokryty stráně, západ se zvolna chví měnivě v ubledlé moje i skráně. Žito již žloutne a dozrává, všecko spí bezzvučně kolem, dokola západu záplava, mění se lesy a polem. Denním svým unaven šuměním, starý les tiše jen kývá, vrchol hor slabounkým ruměním do dálky v mlžiny splývá. 47 Krajiny nasycen pohledu, v blankytu spočineš chvíli, v širém kde dalekém rozhledu chvěje se obláček bílý... 48

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec