MÉ KYTAŘE.

Adolf Brabec

Do okna vniká světlo luny, jak bílé růže házelo by vstříc a stříbří tvoje mrtvé struny, má kytaro, a starou tvoji líc! Což nezní víc tvé zlaté struny, mou duši jež tak sladce rozchvěly, když oknem, jak dnes plála záře luny, kol jasmínu se keře zachvěly. Ach, večery vy krásné, svaté, jak dnes by roztál na mém srdci led, že sladkou dumou bylo jaté, jak nejkrásnější zavonělo květ. Nevrátíte se nikdy více, a kytaro, ty stlíváš pomalu, za večera jen vzplá tvá líce do krásného ve barvách opálu!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

175. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  2. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Měsíci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KDYŽ MĚSÍC ZÁŘÍ. (Adolf Brabec)
  6. HUDBA NOCI. (Otakar Auředníček)
  7. Hvězdný mír. (Alfons Breska)
  8. VEČERNICI! (Jaroslav Vrchlický)
  9. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  10. Stella lucida. (Xaver Dvořák)