SLZA.

Adolf Brabec

SLZA.
Ty čarokrásná máje noci svým hvězdným pláštěm skryj mou líc, já v náručí tvém budu moci vyplakat bolů na tisíc. Ze květů vůně jasmínové do duše mně cos zatlačí, a nese touhy nové, nové, že sobě dneska zapláči. Na jemný květ, jenž tiše skládá své bílé křídlo na tu zem, má žhavá horká slza padá a slzu mou si noci vem. Ba vezmi slzu třpytnou mojí tam v tiché, třpytné roje hvězd, nechť s tou se slzou hvězda spojí, a ta mou hvězdou žití jest! 106

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec