REFUGIUM.

Adolf Brabec

REFUGIUM.
To není všecko Madonno ty bílá, jež v sny mé dětské růže nastýláš, v tvé ručce sněhobílá růže zbyla, ó pověz, zda ta pro mě, pověz zdaž? Zda červeň žhoucí rtíků tvojích malých, v mé srdce vpustí krůpěj naděje, či mně ten žití trudný hořký kalich tvým slovem naděj slední zavěje. Ó pověz, Madonno ty moje bílá, ty jediná jen všecko sama víš, zda básně jiskra, zda ti zbyla síla, a ty ji znovu v oheň zapálíš? Mě melodie z dětinských těch časů tak volné ve sny moje hlaholí a tebe zřím uprostřed toho jasu – ó Májo, nevíš, jak to zabolí!,. 117

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec