U HROBU.

Adolf Brabec

Těch květů dám ti plnou hrsť, jichž vůně dráždila tvůj cit, – snad odmítneš – máš černou prsť, jsa vůně světa hořkých syt. Jsem přítel tvůj, ač oči jas těch snivých neplá jasně juž, ač dlouhý juž uplynul čas a ze mne stal se dobou muž. Mám portrét tvůj teď památkou, jen večer dobu na krátkou na něm se zastkví slunka nach.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

218. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POZDNÍ ŽAL (Božena Benešová)
  2. Taje! (Adolf Heyduk)
  3. PO LETECH. (Adolf Brabec)
  4. PODZIMNÍ PÍSEŇ. (Adolf Brabec)
  5. JARNÍ MOTIV. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  7. JITŘNÍ VŮNĚ (Antonín Sova)
  8. Píseň. (Josef Václav Sládek)
  9. PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  10. Říjnová růže. (Růžena Jesenská)