ZA KVĚTINAMI.

Adolf Brabec

ZA KVĚTINAMI.
Květy, ó svadly jste, svadly, není ach, není vás víc, do očí slze mi padly, v sežloutlou tváři i líc. Skonejšen ve svém já smutku posledně na vás dnes zřím, že jste vy přece to vskutku, to teď již sotva věřím. Barvy a odstíny vůně svadnuly jako ty mé sny, pro vás má duše jen stůně, přeje si lepší zas dny. Škoda vás, květiny něžné, rozvěje sem tam vás vír, lilie naleznou sněžnésněžné, však zda já najdu svůj mír? 150

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec