PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...

Adolf Brabec

Píše, píše ručka bílá, píše list mi zdaleka, o čem celé léto snila, co se v chrámě nakleká. Pokaždé že modlí se i za mne zbožně „otčenáš“, když již všichni doma spějí, vzpomíná si na slib náš. Škoda je Tě, děvče milé, že Ti sny Tvé nelze žít, svaté jsou ty všechny chvíle, v nichž tak sama musíš být! Sama, sama ve ústraní milovat a toužiti, tisíc snů mít v mladé skráni, jichž však nelze splniti...

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

475. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na můj svátek. (František Táborský)
  2. UKOLÉBAVKA. (Josef Lukavský)
  3. PÍSEŇ. (Bohdan Kaminský)
  4. VZPOMÍNÁNÍ. (Josef Lukavský)
  5. NAD KOLÉBKOU. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  6. Nálady. (Zikmund Winter)
  7. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VYZNÁNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  9. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas, (Josef Kuchař)
  10. DÍTĚTI. (Adolf Brabec)