CESTA.
Podivné jasno leží na horách,
a vzduch je plný světla...
Údol se ztrácí v mhách a tmách –
cesta je ale světlá,
cesta, co běží přede mnou
a prudce k horám stoupá,
hovoří řečí tajemnou
a na rukou mne houpá.
Je jako stuha větrem rozvlátá,
kde po stráni se šedá –
obloukem luku vypiatá,
kde do výšky se zvedá...
Kde letí střelou – pole protíná,
po stráni plouhá vřesem,
na kousek jde s ní bořina –
a potom chvátá lesem.
Místy i potok přeskočí
a dvakrát přejde přes trať...
Ale tu vždycky se otočí:
„Jen se mi, hochu, neztrať!“
Taková prostá a milá je,
taková přívětivá –
vidím z ní daleko do kraje,
i když se stmívá...
72
Vidím z ní města i dědiny,
sytá i hladová pole –
vidím z ní, vidím já jediný,
co špatných lidí je dole –
co je v nich nízké chtivosti
a sesedlého kalu –
jak je tam málo radosti
a příliš mnoho žalu.
Nechá mne na vše podívat –
a potom uhne stranou,
ale i tehdy chvátám rád
svou cestou milovanou...
Tehdy již všechno tone v tmách –
jenom má cesta je světlá,
a před ní leží na horách
poslední vzplanutí světla.
Sto hlasů šeptá kolemkol,
mrazí, jak rosa padá –
ve tmy se hrouzíhrouží vrch i dol,
dědiny, pole i lada...
Není líp, když hvězdy zahoří...
Nesvítí... Jenom zebou...
Ale tu cesta hovoří:
„Neboj se, jsem tu s tebou!“
A je zas dobře... Chvátám v tmách –
chce se mi dále jíti...
Pozdravím jitro na horách!
Cesta mi svítí...
Vede mne stranou vsí a měst –
ale já přece jí věřím,
a kdyby bylo tisíc cest –
jí se nezpronevěřím! –
73
OBSAH.
Polední stráň9
Dávno je tomu11
První sníh13
Obzor15
Borovice24
Z toulky za městem28
Letní obrázek s tulákem33
Lavička u lesa34
Vlastní podobizna36
Píseň38
Duben39
Pramen40
Jaro42
Oráč43
Rorýs44
V „Mrtvém důlu“45
Noční vítr47
Vozová cesta49
Červen51
Žitný lán52
Chvalozpěv k oslavě pšeničného pole54
Stráň56
Oči58
Poledne60
Srdce62
Sekáč63
Hodina milosti65
Pěkný den67
Šťastná noc70
Cesta72
[75]
JAN VRBA: „V POLEDNÍ STRÁNI“. PSÁNO
V LÉTECH 1919–20. – TUTO KNIHU VYDAL
A VYTISKL V MĚSÍCI KVĚTNU ROKU 1921
VE 2000 VÝTISKŮ KAREL BENÍŠKO, NA-
KLADATEL A KNIHTISKAŘ V PLZNI, LUCEM-
BURSKÁ 4., JAKO PRVNÍ SVAZEK SVÉ EDICE
BÁSNICKÝCH SPISŮ „BYSTŘINA“. – VÝ-
ZDOBY KNIHY SE S LÁSKOU UJAL A JEJÍ
TYPOGRAFICKOU ÚPRAVU NAVRHL AKA-
DEMICKÝ MALÍŘ B. KRS.
[77]
OD TÉHOŽ AUTORA:
RADOSTNÉ ZASLÍBENÍ. Básně. R. 1914. (Poctěno cenou z fondu Julia Zeyera.)
LES. Kniha prós. R. 1915. (III. vydání.) Poctěno výroční cenou České Akademie.
MUČENNÍCI. Novelly. R. 1916. (II. vydání.)
JITŘNÍ LOV. Básně. R. 1917. Poctěno cenou mor. zem. výboru.
ČLOVĚK BOŽÍ. Románek. R. 1917. (II. vyd. v tisku.)
DOLINA. Román. R. 1917. (II. vydání v tisku.) Poctěno cenou hl. města Prahy z nad. Turkovy.
ZAHRADA GETSEMANSKÁ. Básně. R. 1918.
SÁZAVA. Kniha prós. R. 1918. Poctěno výroční cenou České Akademie.
NESPOKOJENÁ SRDCE. Povídka a románek. R. 1919.
BOŽÍ MLÝNY. Chodský román. R. 1919. (II. vyd.)
OSUDY. Povídky. R. 1919.
JAN MARTIN ŠANDA. Román. R. 1920.
KNIHA Z PŘÍRODY. Prósy. R. 1920.
E: av; 2006
[79]