POSLEDNÍ CESTA.

Ferdinand Písecký

POSLEDNÍ CESTA.
Sešel se jeho lid z celého kraje – sedláci, ženičky, děvčence s květy, sokoli z legií s němými rety – příroda vítá jej nádherou máje. Ve vzduchu zářícím bzukot včel hraje – – zde rostl a běhával před mnoha léty, sem nyní, dostihnuv poslední mety, vrací se mrtvý rek, hrdina z báje. Vrchol hle, Bradla v tichosti shlíží na zástup mládeže, starců dav svadlých – Truchlivý průvod se pozvolna blíží. Kvetoucí třešně v té záplavě bílé nevěsty sokolů jeho jsou padlých, duše jichž vznáší se zde této chvíle. 15