II.   ZROZENÍ PTÁKA.

Richard Weiner

Tako slav chvíle ten sta dub již nezřel(Na) potom a před tím sotva si ji kdy zobrazoval(Na) jak tehdy no když si vesele(Na) pták chod ze skořápky kloval(Na) Slunce tehdy dříve vyšlo a mraky(Na) a rozdu lely se k západu(Na) Břízy a osyky v ranním bystrém tru(Na) valy listy jak na poplach(Na) Modříny stály přís jak stráž(Na) smrky a sosny vzdoruce tru(Na) jen nerady klátily vrcholky(Na) Dub však jenž nesl hnízdo stužil své větve(Na) nehnul ni údem(Na) vyznameva chrabřec před tváří vojska(Na) Tehdy již kvetly jitrocel konvalinky a mužíček(Na) na stráni na kraji lesa(Na) Jahodník kvetl a brusinku lesk listy(Na) po mechu byly všude(Na) Rychle se honili střevlíci jsouce tu posly(Na) da byla kyprá a vlh a v ní bylo sídlo(Na) vší les (Na) Nerady lely se mraky(Na) a rozdu k západu(Na) musily však hnány trem a dnem(Na) Bylo hlučno hlukem jejž slyší(Na) jedi bytosti les(Na) Čloku jenž zde bloudil(Na) zdálo se les ticho(Na) v časném nu(Na) tichou mší(Na) Usedl na kraj lesa a zatím co v kotlinu(Na) hleděl kde rod město jeho se prostíralo(Na) nalezl šťast slovo a řekl je Vidím svou otčinu(Na) no ji nazám Ny ticho se tišším zdálo(Na) Pospíchal tmavou no by v prvním dne úsvitu(Na) od kraje lesa mohl město své pozdraviti(Na) Červe jeho střechy nelesk ješ hle tu(Na) pokoj k nebi Kříž však na ži již se třpy(Na) Na všechny mys znovu jež za krátko po(Na) on jenž se po potulkách šťast dnes do vra(Na) Vidím svou otčinu v úsvitu ranním zda mohli by(Na) v chvíli ptáci mlčet Zvolal Tu li ptáci(Na) Nikdy ješ nebyl údol tak sma(Na) nikdy se střechy města nesmály tak do modra(Na) Krajina všechna teď byla jedním svátkem(Na) V loukách se třpytily potoky(Na) na jejich březích pomněnek trs(Na) mi a vrouc čis odraz nebe(Na) Lán úrodný sliboval hojnost(Na) Ke branám města vozy venkovské ří(Na) zvo již zvony(Na) Všude se po zvuky v sváteč seň(Na) Nahoře kvete jitrocel konvalinky a mužíček(Na) po stráni pla se z lesa(Na) v dolinu nesa co v šeru lesním še(Na) Z doliny za to vzhůru(Na) poslo střevlíci vynesli potoku pozdrav(Na) Ze byla no a krás a nad se třpytil(Na) vojek jara(Na) Dávno se odvalily mraky(Na) a rozdu k západu(Na) musily zahnány trem a dnem(Na) Bylo hlučno hlukem jejž slyší(Na) všichni jimž jasno je v srdci(Na) Čloku jenž šel k městu(Na) ptáku jenž začal žíti(Na) jas bylo(Na) těz(Na) Tako slav chvíle ten sta dub již nezřel(Na) potom a před tím sotva si ji kdy zobrazoval(Na) jak tehdy kdy se tulák z dálky vracel(Na) a pták se ze skořápky kloval(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 8
Celkem veršů: 72
Neurčeno: 72 (100 %)