III. To srdce prokláli, a ono ještě bije,

Richard Weiner

III.

To srdce prokláli, a ono ještě bije, To srdce prokláli, a ono ještě bije,
neb útočiště lásky věčně v lásce žije. Mé srdce sobecké, mdlé žárlivosti hříšti, zkad tobě pokyne, zkad tobě život příští? Proklané srdce to se velitelsky táže, a ke všem otázkám, jež mučívaly – slyš! je dobrá odpověď. – A tobě neukáže nikdo tu cestu, po níž zatoužíš. A tolik miluje to srdce proklané, že svojí láskou spíš než ranou umírá. – A můj až projde časčas, ni slza neskane? – Svůj život chtěls mít hrou.–Teď skončena je hra. – Chtěl bych tě zavrci, mé srdce, ale vím, že buďto bez tebe je žítžít, či s vrakem tím. Ó srdce přešťastné, jež mrtvo, ještě cítí nad bolest rány své palčivé štěstí: býti! 51

Kniha Rozcestí (1918)
Autor Richard Weiner