MRTVÍ PTÁCI.

Richard Weiner

MRTVÍ PTÁCI. (Jiná varianta)
Modlitby plaše svíjené se spiatých rukou, jež ční nad davy lysých ptáků jako ledolam na pohromy, růženec, jenž se chrastě bázlivě souká do dlaní jak žehnání, děsně vědoucí, že úradku neoblomí. Zhrzené vykoupení zabírá v nachové tábory zaklínadel, a stany, sténajíce vyjí jak puklé gongy, a spása zdrásaná na slovech klikatou stezkou blesku klopýtá do vichřice. Ale na spiatých rukou, které z neštěstí ptáků ční, tříští se ryšavý hlad po zlu a odbublává, kouzlo, pyšné jak purpur, zkroceno, žalostní po vetchých odpustcích a bělostně odpykává. Sepiaté ruce, co ční, co ční jako ledolam, na němž uštvaný ptačí tah se rozčís’, by lovce klamal, 61 aby úskok neviny, tak beznadějně sám, sveřepost rozzlobených jak jarní ledy lámal. Modlitby navíjené na spiaté ruce, jež ční z neštěstí lysých ptáků a nevědí oč prosit, daremným vykoupením zlomené žehnání, jež mělo ostříhat a neumí leč kosit. 62