VĚNOVÁNÍ.

Richard Weiner

VĚNOVÁNÍVĚNOVÁNÍ.
Jak krásný polštář! Příliš krásný pro mě. Mám odplatou jen prosbu, již tu složím: V úzkostech o tebe, kéž nikdy nepoložím naň hlavu, pro tvůj žal rukama němě lomě. Leč buď, bych spočinul kdys na něm ve tvém domě. A aby dům ten libě páchl polním zbožím. A aby naplněn byl požehnáním božím. A před okny byl strom a veselo v tom stromě. A v jizbě vaší kéž je dobře hostem býti. Stavení čistotné – i zápraží tam svítí. A je tam starý lis – na mošt – a stará studně – – – Leč co! Buď prostě tak: Ty přijdeš na návštěvu, spatříš jej, zatleskáš a vysypeš mi v zpěvu: – Můj bože! Pomyslit, že bylo tehdy smutně!! 22