III. (Vzývání)

Richard Weiner

Nahost chci stvořit, jež má býti inkarnací slavnostního rána. Moje šťastná, věčná mladost má tu býti vyzpívána. Oko, hleď prozřít! Vtělená záře, neuvědoměle planouc v šerosvitu lesa, všechna nová, všechna cizí. Udolána před ní klesá pomluva tmáře. Všechno je hutnost. Mihotání jest mi spiati jedním prudkým vzmachem v pevnou formu, ale do ní musí vejít v chvění plachém žárlivá cudnost. Konat chci dílo. Dílo jako pravda. Nahé. Pyšně k nebi čnící, jako chrám. – A zas jak hudba houslemi a gongy znící. Přispěj mi, sílo světlého boha! Kéž bych tvorbou, ztužen všecek oddaností svojí, došel k vítěznému cíli. V něm nechť po úporném boji stane má noha!

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

246. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. Příroda člověku. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Stanislav Mráz)
  5. XXV. Nové jaro klíčí ve mně, (Jaroslav Vrchlický)
  6. 141. Často snad jen nářkem zníš a lkáním, (Jan Kollár)
  7. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. BRATROVI. (Lev Blatný)
  9. Ranní modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LXXXIX. U plebána chudičkého kdesi (Jaroslav Vrchlický)