Ranní modlitba.

Jaroslav Vrchlický

Zas na dně moudrosti své nevyzpytné jsi určil, Otče světla, v světla zdroje, bych na píď času vhroužil oko svoje, píď, již zvem dnem, který se bleskem kmitne. Jak bratrů sta, on v propast věčna slítne, dá málo radosti a mnohé boje; v skon jeho až zřít budu, bez úkoje též nenechá mne v touze nenasytné. Ať nový bratr, jenž se zvedá za ním, jak athleta mne najde, do areny jenž vstoupá vesel s žulovými svaly; ať víno svěžesti mi stoupá k skráním, ať cítím, že jsem hoden žití ceny a chvím se jak zem pod centaura cvaly!

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

348. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. JACOBAEA DE SEPTEMSOLIIS. (František Leubner)
  3. Doslov památného dne. (Viktor Dyk)
  4. Modernímu Zoilovi do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tak mluví Bileam... (Stanislav Mráz)
  6. XVII Má Vášeň tak šílené tony a jejím dechem juž mnohý puk zvon... (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Kdys Cadmos s býkem, s sylfou ty v potkání... (Stanislav Mráz)
  8. Epistola. (Augustin Eugen Mužík)
  9. DEMAGOG (Beneš Grünwald)
  10. III. (Vzývání) (Richard Weiner)