Epistola.

Augustin Eugen Mužík

Nač chvět se dítě o můj klid(J4m) Ten věř mne více neopustí(J4f) jej cítím jak mech ze skály(J4m) ze zmučené své duše růsti(J4f) On měkkým stinným pláštěm svým(J4m) v ní zakryje pradávné rány(J4f) by nezřel svět jak hluboko(J4m) jí rukou jeho byly vklány(J4f) A máš li ještě na rtu smích(J4m) a v oku li se slza třpytí(J4f) tož nechtěj je za marnou mzdu(J4m) útěše v oběť utratiti(J4f) A jestli čistou tvoji hruď(J4m) dme ještě nadšení a sláva(J4f) tož soucitu je nesdílej(J4m) onť se vděkem se nepotkává(J4f) Můj duch je klidné jezero(J4m) jež ztraceno se v skály hrouží(J4f) stín věčné nudy sytí je(J4m) a poutník k němu nezatouží(J4f) Je kryje kalná teskná rmuť(J4m) a bázlivě se v sebe ztrácí(J4f) a nedohledne žádný zrak(J4m) zkad k jeho dnu se příboj vrací(J4f) Je bouře k ruchu nevzbudí(J4m) a příroda je neobrodí(J4f) sen jeho těžký hluboký(J4m) v něm neprostupné dumy plodí(J4f) Již mnoho vesen letělo(J4m) kol závistných hor přísné skráni(J4f) však k němu doneslo se z nich(J4m) jen nové vždycky odříkání(J4f) Já stokráte jsem umřít chtěl(J4m) bez svědků v tmavé svoji hloubi(J4f) však smrt to místo míjela(J4m) kde nuda jen se s mdlobou snoubí(J4f) Proč ty bys chtěla samotna(J4m) svou obětí mé zmladit čelo(J4f) Tvá slabá záře nevnikne(J4m) až v dno jež by se za ní stmělo(J4f) Tvůj slzavý a smutný pláč(J4m) se v skalách ztratí bez ozvěny(J4f) neb zpět se vrátí v srdce tvé(J4m) jak šíp balvanem odražený(J4f) Můj vzdech ti řekne poslední(J4m) žes jedinou mi hvězdou byla(J4f) jež v kalné mojí propasti(J4m) se nebes září zrcadlila(J4f) Můj vzdech ti řekne poslední(J4m) že vždy jsem věřil dítě tobě(J4f) že památka tvá rozplyne(J4m) se s prachem mým jen v tmavém hrobě(J4f)

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

355. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naučení. (Josef Uhlíř)
  2. A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ... (Ladislav Linhart)
  3. Modernímu Zoilovi do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Stanislav Mráz)
  5. XXV. Nové jaro klíčí ve mně, (Jaroslav Vrchlický)
  6. 141. Často snad jen nářkem zníš a lkáním, (Jan Kollár)
  7. Fine. (František Švejda)
  8. VZKŘÍŠENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 26. Nechápám jak, ale sardcem smělým (Jan Kollár)
  10. DEMAGOG (Beneš Grünwald)