Epistola.

Augustin Eugen Mužík

Nač chvět se o můj klid(J4m) Ten věř mne ce neopus(J4f) jej tím jak mech ze skály(J4m) ze zmuče své duše sti(J4f) On měkkým stinným pláštěm svým(J4m) v ní zakryje pradáv ny(J4f) by nezřel svět jak hluboko(J4m) rukou jeho byly vklány(J4f) A máš li ješ na rtu smích(J4m) a v oku li se slza třpy(J4f) tož nechtěj je za marnou mzdu(J4m) úše v oběť utratiti(J4f) A jestli čistou tvoji hruď(J4m) dme ješ nadše a sláva(J4f) tož soucitu je nesdílej(J4m) onť se vděkem se nepotká(J4f) Můj duch je klid jezero(J4m) jež ztraceno se v skály hrouží(J4f) stín věč nudy sy je(J4m) a poutník k němu nezatouží(J4f) Je kryje kal tesk rmuť(J4m) a bázli se v sebe ztrá(J4f) a nedohledne žád zrak(J4m) zkad k jeho dnu se příboj vra(J4f) Je bouře k ruchu nevzbu(J4m) a příroda je neobro(J4f) sen jeho těž hlubo(J4m) v něm neprostup dumy plo(J4f) Již mnoho vesen lelo(J4m) kol vistných hor přís skráni(J4f) však k němu doneslo se z nich(J4m) jen no vždycky odří(J4f) stokráte jsem umřít chtěl(J4m) bez svěd v tma svoji hloubi(J4f) však smrt to místo jela(J4m) kde nuda jen se s mdlobou snou(J4f) Proč ty bys chtěla samotna(J4m) svou o zmladit čelo(J4f) Tvá sla ře nevnikne(J4m) v dno jež by se za stmělo(J4f) Tvůj slza a smut pláč(J4m) se v skalách ztra bez ozvěny(J4f) neb zpět se vrá v srdce tvé(J4m) jak šíp balvanem odraže(J4f) Můj vzdech ti řekne posled(J4m) žes jedinou mi hvězdou byla(J4f) jež v kal mo propasti(J4m) se nebes ří zrcadlila(J4f) Můj vzdech ti řekne posled(J4m) že vždy jsem řil to(J4f) že památka tvá rozplyne(J4m) se s prachem mým jen v tmavém hro(J4f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 13
Celkem veršů: 52
Jamb: 52 (100 %)