Ranní modlitba.

Jaroslav Vrchlický

Ranní modlitba.
Zas na dně moudrosti své nevyzpytné jsi určil, Otče světlasvětla, v světla zdroje, bych na píď času vhroužil oko svoje, píď, již zvem dnem, který se bleskem kmitne. Jak bratrů sta, on v propast věčna slítne, dá málo radosti a mnohé boje; v skon jeho až zřít budu, bez úkoje též nenechá mne v touze nenasytné. Ať nový bratr, jenž se zvedá za ním, jak athleta mne najde, do areny jenž vstoupá vesel s žulovými svaly; Aťať víno svěžesti mi stoupá k skráním, ať cítím, že jsem hoden žití ceny a chvím se jak zem pod centaura cvaly! 69

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický