XVII Má Vášeň tak šílené tony a jejím dechem juž mnohý puk zvon...

Stanislav Kostka Neumann

Má Vášeň tak šílené tony a jejím dechem juž mnohý puk zvon... A na Tvé zvonici provazy se třesou divoce dneska, snad v propastech puklý Tvůj zvon poslední vydechne ston; převozník na vodách Šílenství spokojen v ruce si tleská... Však snad i jednou vrácen tišinám v loktech Idolu potkáš svůj skon. Ale, bratře! Ty, který zříš jen hložinu před sebou v dáli a nevidíš zory Východu, jen slunce krvavý sklon, Ty’s aspoň vášní svou silný... Co kolem se válí na bahnech stagnantních dav přátel líný a podlý, jenž našel svá telata zlatá a v břichu důstojnost modly, a je tak směšný a banální s frásemi tribuna davu. Však, Ty s věčnou touhou: v životě také své říci slovo, Ty silný, než abys mlčel, a slabý říci to slovo, Ty s věčným zápasem –: jsou ještě duše, jež ctí Tvoji hlavu.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

426. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. PÍSEŇ TVRDÝCH SRDCÍ. (František Taufer)
  3. Příroda člověku. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V proudu díla. (Stanislav Mráz)
  5. None (Stanislav Mráz)
  6. Píseň umělcova. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Elogium. (Stanislav Mráz)
  8. MODLITBA. (Jaroslav Haasz)
  9. Memnone, stanz tvou chci zachytiti... (Stanislav Mráz)
  10. Sirena. (Jaroslav Vrchlický)