S místa jež nevím kde už je a klímá(Na)
mžourajíc na sluníčko(Na)
dívám se skrze zakouřené sklíčko(Na)
na náměstí svatého Augustina(Na)
Sedím tu za bíledna na výsluní(Na)
a za rozuteklými dumami si zpívám(Na)
já nejsem žádný Janek spadlý s luny(Na)
proto se jim škodolibě posmívám(Na)
Andělé vari vás už se vystříhám(Na)
a proč mně šeptáte že vše co na očích mám(Na)
je lživou lící jen Já zpytovat v ní odpírám(Na)
Buď chvála lelkům v utěšených nivách(Na)
ó Elysium v kterém okřívám(Na)
Ó drsné laskání jímž konejší(Na)
světa vzhled vezdejší(Na)
Vezdejší náměstí svatého Augustina(Na)
vezdejší chráme před nímž socha Johančina(Na)
s mečíkem jenž ji třímá(Na)
polekaně se tváří že ho nedá(Na)
k vám teda vedla stopa děda Vševěda(Na)
k vám kameny a zpečetěná zemi(Na)
nad jejichž nepovím otázky oněmí(Na)
vezdejšku k tobě který na proč odpovídáš jsem(Na)
jaký mír jaký mír v zamčeném tichu tvém(Na)
Odbíjí druhá popolední hodina(Na)
do ticha vloupala se tišina(Na)
odkud as odvíjí se čas ta serpentýna(Na)
že nikde nekončí a všude počíná(Na)
a náměstí kde s vteřinou se vteřina(Na)
co bílí holoubci sezdaly políbením(Na)
vzdulo se mrákotným jakoby podezřením(Na)
že je edenským snem čehosi čeho není(Na)
A kouzlo ještě ani nedořčeno(Na)
a usouzení ještě nestmeleno(Na)
když vše už zas jak dřív ledaže proměněno(Na)
jakoby ve své jméno(Na)
Čtu si v něm očima bázlivě přivřenýma(Na)
poslouchám cizí řeč ale zvuk mateřský má(Na)
je sladká po něčem co se už jednou stalo(Na)
a trpkne budoucnem kde byvší započalo(Na)
A je to jméno které jménem je(Na)
a také věcí kterou jmenuje(Na)
je jménem náměstí svatého Augustina(Na)
jež jakmile jsem přečet uhasíná(Na)
zbyl magický jen kruh který si skoro nevšímá(Na)
Johanky s mečíkem a bázlivýma očima(Na)
Co těžkého to asi kruh ten na srdci má(Na)
Souží se snad že neví jaká toho příčina(Na)
Vůbec si máločeho všímá(Na)
hned kavárny jedním co okem dřímá(Na)
na výsluní(Na)
Tam dumá jeden jehož vzezření má(Na)
podobu s Jankem který spadl s luny(Na)
Jestliže byv na výsluní řek básník tu připomíná(Na)
daleko daleko ještě že duchů hodina(Na)
ví dobře posměchu že nadbíhá(Na)
Leda by čtenář byl velkomyslný(Na)
a spoléhal že pozděj porozumí(Na)
a jestli ne pomni že básník ve své struny(Na)
sáhá jak nejlíp umí(Na)
Co chcete V hlavě mu duní(Na)
Padá věčně s luny(Na)
Kavárna terasa stůl sklenka vína(Na)
vedle té kocour a jenž také dřímá(Na)
a na židli která nic nepřipomíná(Na)
bdí některý kdo lehce zapomíná(Na)
I na Carmen která s přimhouřenýma očima(Na)
tak často ho líbá(Na)
Křížová cesto osudu písniččina(Na)
Sotva si zazpíval napadá jiná(Na)
ledaže ten který tu příští zpívá(Na)
se ptá odkud ta uhránčivá(Na)
odkud ta líně laskominná(Na)
po falešném stesku chut(Na)
Na židli která nic nepřipomíná(Na)
bdí tedy s očima chytře přivřenýma(Na)
jeden kdo velké ono tajemství zná(Na)
jak psát toto končí a číst ono začíná(Na)
Proto tak nerad na Carmen zapomíná(Na)
Za čtvrthodinou půlhodina(Na)
Věděla o nich sklenka vína(Na)
ta která po kocouřím klímá(Na)
a židle jež nic nepřipomíná(Na)
a stůl s kterým to možná jiná(Na)
Já nevím kotvíť všechno líno(Na)
na mělkých vodách zvaných jméno(Na)
a myslí v pýše jíž není rovno(Na)
že je neproměnno(Na)
A zatím co i čas řek bys pousíná(Na)
popatřil ten jenž toče sklenkou vína(Na)
na Carmen už nevzpomíná(Na)
a spatřil ó taká náhlá tišina(Na)
že sklenka na kterou se dívá(Na)
je zčista jasna jakby jiná(Na)
Jako by se proměnila(Na)
v myšlenku kde světlo spatřila(Na)
v myšlenku která ji snila(Na)
A myšlenkou socha Johančina(Na)
a náměstí svatého Augustina(Na)
jež náhle ví co na srdci má(Na)
jenomže pro to není jména(Na)
Snad že jsou jména hluchoněmá(Na)
Anebo že jsou jména bez dna(Na)
Jména jak utržená kotva(Na)
Či tak jak hráz by prolomená(Na)
Jména Jménem zaplavená(Na)
A spící čas jaké to sny má(Na)
Hned jakby pavučiny jemné(Na)
ho opředly že nedoběhne(Na)
ale ty jemné pavučiny(Na)
jsou on a nikdy nikdo jiný(Na)
a sní že jakby širočina(Na)
vteřinu po vteřině stíná(Na)
a přec ho nijak neubývá(Na)
a potom sní Byl jsem zlostnou vzpruhou(Na)
střemhlav vymrštěn teď jsem duhou(Na)
a třeskutá mě týrá zima(Na)
A sní že taje něžně v nížinách(Na)
v potůčky šumící po lučinách(Na)
a to že je to co na srdci má(Na)
náměstí svatého Augustina(Na)
Sní Já jsem hlas kterým je zříti(Na)
za mnou je jiný a on svítí(Na)
a svítí jakby na znamení(Na)
že to co vidět dávno není(Na)
A ten jenž s přivřenýma očima(Na)
bdí nade vším nač zapomíná(Na)
poznává věci jaké byly(Na)
dříve než se proměnily(Na)
dřív než se pápěřím rozptýlily(Na)
dřív než vody na kterých kotvily(Na)
byly je pohltily(Na)
Ne že by dokola pomníku Johančina(Na)
zahubená už jen doutnala zřícenina(Na)
ne že by proradná tam zela hlubina(Na)
ne že by lstivá domlouvala hladina(Na)
ó nikoliv málokdy bývá(Na)
prolhaná lež tak přesvědčivá(Na)
jak ona která nahradila(Na)
náměstí svatého Augustina(Na)
obsažná a bezpříčinná(Na)
Ale z meče který třímá(Na)
chabá paže snad že Johančina(Na)
stoupá dým jaká však divná(Na)
věc to je ho slyšet očima(Na)
A tím zřetelněj ho slyšíš(Na)
čím je dál čím průsvitnější(Na)
Hlásá káže a zaklíná(Na)
vidět že jiná a věřit že jiná(Na)
Jeden kdo lehce zapomíná(Na)
otáčí sklenkou svého vína(Na)
kde v klubíčku jak kocour dřímá(Na)
náměstí svatého Augustina(Na)
Nad kouzlem meče Johančina(Na)
nežasne ani ho nedojímá(Na)
Johanka Dívka jako jiná(Na)
Jestli ten kdo toče sklenkou vína(Na)
tak nerad zapomíná(Na)
to že je tolik dívek s očima(Na)
sklopenýma mhouřivýma(Na)
na které ach co se navzpomíná(Na)
Usmívají se on ty úsměvy snímá(Na)
očima velmi zářivýma(Na)
osmnáct roků je mu(Na)
úsměvy snímá jimi se přiodívá(Na)
ty které obnosil pohrdou stihá(Na)
po právu přirozenému(Na)
Osmnáct roků mu je(Na)
kouzlem met a kouzlo snímá(Na)
ó také kouzlo oči sklopeny má(Na)
a nadšeně mu přisluhuje(Na)
Očima hrozně dychtivýma(Na)
mlčelivýma půvabnýma(Na)
osmnáctiletýma očima(Na)
zobačil závrať ana vlíná(Na)
a že ho sklíčí(Na)
ze zlostných očí mu cválá vlna(Na)
ta devátá ta rozhorlená(Na)
mdloba zrada padá na kolena(Na)
o milost škemrá stená pokořena(Na)
devátou tou vlnou ta ji(Na)
rozhorleně sháší syčíc(Na)
Tvář v tváři kouzlům vasalským(Na)
ho zbožňujícím jemu holdujícím(Na)
on s očima trochu přimhouřenýma(Na)
netečnýma zpupně ledabylýma(Na)
vypřáhá chytrýma hmaty zlodějskýma(Na)
řijící oře trigy(Na)
a čele světu celistvému(Na)
stanoví po právu uchvácenému(Na)
po právu sobě přirozenému(Na)
po svém právu mladistvému(Na)
i že zpřeží je i že řídí(Na)
mumraje hvězd A lidí(Na)
Skrz něho snů svých palatýna(Na)
je skutek snem a skutkem vidina(Na)
skrz něho ona roztodivná(Na)
mluva vidin sama vidina(Na)
a jež se kadeří a vzpíná(Na)
hlásá káže a zaklíná(Na)
vidět že jiná a věřit že jiná(Na)
Kterak ó řeči odvrátit zraky(Na)
od toho dýmu rodné Itaky(Na)
kam vyhojeni plujem zpátky(Na)
Skrz něho čas jenž stíná sebe sám(Na)
ta milosrdná guillotina(Na)
Skrz něho láska Carmenina(Na)
tak vytrvale beznadějná(Na)
co místo lístků písničky má(Na)
vadnou jak smutek koncem června(Na)
Skrz něho bdělý sen co sny má(Na)
o něm jenž toče sklenkou vína(Na)
tak snadno zapomíná(Na)
Bdí s půvabnýma dychtivýma(Na)
očima krutě mlčelivýma(Na)
otěže bič a sebe třímá(Na)
aťsi daleko ještě duchů hodina(Na)
Bdí o vyznáních snímá je se rtů(Na)
děvčátkům kterým není do žertů(Na)
o kouzlu meče Johančina(Na)
ó popínavá touha růženina(Na)
jež místo květů zvonečky má(Na)
a vyzvánějí koncem června(Na)
vidět že jiná a věřit že jiná(Na)
On ledabyle ukrutný(Na)
bdí samosamo jediný(Na)
nad kouzly kterým vévodí(Na)
protože je vymýšlí(Na)
Je řečí která utuchá(Na)
je andělským snem padoucha(Na)
je tajnou krásou ropušinou(Na)
je kuřátkem jímž dravci hynou(Na)
a které se na konec přece vzdá(Na)
protože úskoky pohrdá(Na)
a protože ví kde je pravda(Na)
Vymýšlí ráj aby lépe ho ztratil(Na)
a ano aby moh odmlouvati(Na)
a oheň by jím shášel oheň(Na)
uhádli jste je bohoroven(Na)
Bdí svrchovaně nepřítomen(Na)
nade snem který je snem o něm(Na)
bdí jak se po kočičím vkrádá(Na)
do dívčích srdcí mají ho ráda(Na)
a když se vkradl žežulka(Na)
se ozvala a ponouká(Na)
ke krutým žertům toho kluka(Na)
stručně drápky své do nich zatíná(Na)
Bdí nad sebou an ověnčen(Na)
dívkami s očima sklopenýma(Na)
kvůli nimž na chvíli zapomíná(Na)
že přišel se zlým úmyslem(Na)
kterého vůbec nezapírá(Na)
a my mu ještě kvítí střem(Na)
Bdí nad klokotáním slavíka(Na)
jenž ve jméno těch dívek lká(Na)
a lkáním se marně dotlouká(Na)
milosrdenství hříšníka(Na)
ten ještě z jeho trylků tká(Na)
zradu jíž se holedbá(Na)
protože ví že věčná odplata(Na)
nikdy ho nepotká(Na)
Bdí že si rouhavýma rukama(Na)
vlastní hříchy s čela snímá(Na)
a uštěpačně ukazuje(Na)
na nářek dívek které zrazuje(Na)
věnče věncem hříchů svých(Na)
čela oněch zrazených(Na)
Bdí svrchovaně nepřítomen(Na)
na prahu vlajícího ticha(Na)
nade snem který je snem o něm(Na)
bdí osmnáctiletá pýcha(Na)
a v bohorovné bdění vlíná(Na)
pokušitelská laskomina(Na)
Vloupat se ve skrýš Bděla slova(Na)
Být bohorovným strážcem boha(Na)
Veliké mlčení se slov tkáno(Na)
z nich jedinému nakázáno(Na)
střící nachystané ráno(Na)
A ono slovo takto nazváno(Na)
Nad davem Nikoliv Bdí Ano(Na)
Kde však to slovo uschováno(Na)
A poznal lež která mu hovoří(Na)
Bdělé slovo hřmí a hoří(Na)
Do druhých jakby v stádo ohaři(Na)
hned rouhání hned hrozba vráží(Na)
dva rozdurděné zraky sjely(Na)
v boku ticha ránu otevřely(Na)
která se nikdy nezacelí(Na)
a z česna slova vyrážejí(Na)
roj rozhučelý rozepělý(Na)
zlodějské ruce se jim smějí(Na)
řekl bys včely řek bys včely(Na)
Ruce laskáním zraňující(Na)
sáhly po harfě té co by létavici(Na)
sesmekla se po vlající kštici(Na)
co ptačí tah když letí jásající(Na)
do nebes aby zased po pravici(Na)
dosáhnout však netroufají si(Na)
kdoví kam by se poděly(Na)
jeť harfa nástrojem andělím(Na)
a stoupá lačnou serpentýnou(Na)
zní po stezkách které se vinou(Na)
po panenském úbočí(Na)
kudy bdělé ano hřmí(Na)
Ó oči oči jež jste prozřely(Na)
vy které vidouce jste uslyšely(Na)
uslyšely rozepělý(Na)
sloupek dýmu zkadeřelý(Na)
řekl bys včely řek bys včely(Na)
a řekl Včely(Na)
Nesou se jakby do včelína(Na)
k báni Svatého Augustina(Na)
kde ve zklenutém pohřebišti(Na)
vyčkává minulost a příští(Na)
švihlého rozkazu by vyšly(Na)
kohortám oněm vstříc jež sviští(Na)
jak strunné harfy pod bičišti(Na)
žoldnéřský peán v tábořišti(Na)
či hřeben drsně česající(Na)
hustou elektrickou kštici(Na)
oběžnic a létavicí(Na)
zpod hřebene ty jiskry dštící(Na)
A je to harfa somnambulní(Na)
nesčíslné jsou její struny(Na)
která Bdělým slovem duní(Na)
A zas tu lež a takto hovoří(Na)
Je to ta od které hoří(Na)
Na to on Svět jedna pochodeň(Na)
ale kde ale kde pramení oheň(Na)
Jestli i lež mně selhala(Na)
kdo na světě mně radu dá(Na)
Které slovo uloupiti(Na)
V kterou strunu udeřiti(Na)
Proč v tisíci a proč ne v třetí(Na)
Která je Bytem Jak ji rozliším(Na)
Jak loupit jestli neznám skrýši(Na)
Jak volit je li pravá skrýše(Na)
tam kam jsme vpadli nevolivše(Na)
Ten co tak lehce zapomíná(Na)
nebesa jsou mu milostiva(Na)
pozvedl sklenku svého vína(Na)
kde však on ví co že tam dřímá(Na)
Očima hrozně dychtivýma(Na)
mlčelivýma půvabnýma(Na)
osmnáctiletýma očima(Na)
vyzývá lačný čas jenž dřímá(Na)
vyzývá svět jenž o něm sny má(Na)
a také sebe palatýna(Na)
poslušná kouzla též jež třímá(Na)
a poprvé ho závrať jímá(Na)
A je to závrať která snímá(Na)
bázeň a velí státi zpříma(Na)
Rukama osmnáctiletýma(Na)
krásnýma rukama kacířskýma(Na)
mrštil svým štěstím k nebi(Na)
a s očima za ním zvrácenýma(Na)
děl Káži Bůh je li se zjeví(Na)
Jehňátka smečkou mladých vlčat štvaná(Na)
modlářka když našla v posteli satana(Na)
vrabčáci peroucí se vesele(Na)
či zase velká váda křepelek(Na)
opilí siléni ženoucí do vinicí(Na)
zjímané stádo mladých řeholnicí(Na)
páteční žebráci kterým se zdálo málo(Na)
almužny lakotné jež srdce darovalo(Na)
vřískavé zklamání bezbožných uličníků(Na)
když musili hořce plačícímu děvčátku(Na)
vrátit ukradenou loutku(Na)
ó vedle povyku jenž pukl v oblacích(Na)
když onen buřič rouhaje se výkřik(Na)
je sabat rovníkovým mořem když se jiskří(Na)
je pohodou kde spí hlazených koulí třpyt(Na)
Ó arpeggia divě prchající(Na)
když zkameněl vyvřelý signál na polnici(Na)
když jechal houf pozounů střásající(Na)
hořící rouno své na zem vychládající(Na)
Slovo Čí jménem že i slunce v něm se sluní(Na)
kdo řádí v struně té že zmlkly všechny struny(Na)
Slovo Co poví jestli svolí mluvit po člověčím(Na)
Myšlénku Jáhvovu Stesk jehňátka jež mečí(Na)
Tak jako smutná karavana(Na)
plačících ženských vyhnaná(Na)
ze serailu padišaha(Na)
a do čtyř úhlů rozmetaná(Na)
věna byla zadržána(Na)
jaká hanba jaká rána(Na)
Mušarabiemi patří(Na)
favoritka teď jí patří(Na)
šperky tretky které našly(Na)
po těch druhých z těch si nyní(Na)
může vybrat otrokyni(Na)
ale favoritka kvílí(Na)
za mřížkou mušarabií(Na)
kdeže jste družčiny pocely(Na)
šíražskou růží co voněly(Na)
favoritka jež teď sama(Na)
padišahem milována(Na)
šla by raděj s ostatními(Na)
k vůli družce s dlouhými brvami(Na)
jsouc však vyvolenou nyní(Na)
patří mušarabiemi(Na)
stesk jak eunuch zkamenělý(Na)
před mřížkami její cely(Na)
Ženské za posměch ho měly(Na)
na útěku se obracely(Na)
hrozily pištěly klely(Na)
požatá ta kočičina(Na)
kde by se nešťasné nadály(Na)
že ta kterou proklínají(Na)
patří mušarabiemi(Na)
a zrak jakby vyloupený(Na)
tak jak ta smutná karavana(Na)
tak pozounů též houf kam švihá(Na)
obratný třesk polnicí má(Na)
zloupený ten zrak kde škytá(Na)
povinná pýcha favorita(Na)
Prostřed zdupaného ticha(Na)
přehnala se karavana(Na)
do čtyř úhlů rozmetaná(Na)
švihá signál na polnici(Na)
do pozounů střásajících(Na)
rouno zemi zmlazující(Na)
flétnina nit se švižně plazí(Na)
jak zvěd skrz mlází(Na)
padne li na Slovo Slovo ho srazí(Na)
Kde však je Slovo kde ho skrývá(Na)
ticho ta pampa nedůtklivá(Na)
Ten co lehce zapomíná(Na)
ruka mu dumá na sklence vína(Na)
vstal a oči vbodeny má(Na)
až někam do nedozírna(Na)
Že by snad nadcházela hodina(Na)
Rukama vzhůru hledícíma(Na)
a rozhýčkaně loudivýma(Na)
jako by žebral o stigma(Na)
Poťouchlosti lžimučedníka(Na)
s ústy jejichž jizva říká(Na)
dlouho že se neodříká(Na)
choutkám toho pacholíka(Na)
Ale kterak nevyhovět(Na)
očím vbodený jichž pohled(Na)
vidí dále než kam dohléd(Na)
Dál než kam se zapomíná(Na)
Dále než kam Carmenina(Na)
jména písnička zní siná(Na)
Za úsměvy které snímá(Na)
se rtů dívek se sklopenýma očima(Na)
Nad magický kruh jenž spíná(Na)
náměstí svatého Augustina(Na)
nad čar meče Johančina(Na)
Skrze harfu létavici(Na)
skrz arpeggia prchající(Na)
před signálem na polnici(Na)
a až tam kde Slovo bdící(Na)
s prstem na rtech vyhlíží si(Na)
oči oči jejichž pohled(Na)
zří dál než kam člověk dohléd(Na)
S prstem na rtech tím chci říci(Na)
že to je slovo mlčící(Na)
Tím chci říci Nenapsáno(Na)
ni vytesáno(Na)
nevoláno(Na)
nebubnováno(Na)
netroubeno(Na)
nevyzváněno(Na)
nezřeno ni neslyšáno(Na)
Slovo Světel křik jich léno(Na)
tichem světel ohraženo(Na)
Uchvácený rouhač klečí(Na)
Promluv Slovo promluv řečí(Na)
Kterak tě mám zbožňovati(Na)
nevím li jak jmenovati(Na)
Kterak tě mám milovati(Na)
nevím li jak zavolati(Na)
Rozhýčkaně loudivýma(Na)
rukama hor patřícíma(Na)
nabízí co na srdci má(Na)
totiž vše nač zapomíná(Na)
A nebesa jsou milostivá(Na)
Ó nebesa jsou milostiva(Na)
zatvrzelému jenž je vzývá(Na)
neb když se mocným připozdívá(Na)
je prosba lotrů nad vše libá(Na)
Světel křik a září lícha(Na)
přeskočily hradbu ticha(Na)
srší odtud jakby skřítci(Na)
o závod k zemi šplhající(Na)
Nebo že by se to včelí(Na)
kohorty snad zase vracely(Na)
Ne včely jsou to je to déšť(Na)
padá prška písmenek(Na)
Písmenek kterými nečteš(Na)
v žádné lidem známé knížce(Na)
Sotva které připeláší(Na)
běží co mu nohy stačí(Na)
a choulí se pod věc již značí(Na)
Proto též se říká Jméno(Na)
bylo skutkem učiněno(Na)
čili Rozuměti slovům(Na)
může jen kdo znov a znovu(Na)
klne pádu Adamovu(Na)
ME čícímu kůzlátku je(Na)
stejně věřit jestli žaluje(Na)
jako duchu který duje(Na)
nad prorokem když tu prorokuje(Na)
ZO diak rozkročmo stoje(Na)
řídí heroické boje(Na)
bezpečí a nepokoje(Na)
PO utník z usedlíků tyje(Na)
leda snad že odškodní je(Na)
věnečky které jim vije(Na)
z plesu svého jenž mu proutím je(Na)
Běda těm kdo pohodí je(Na)
TA ké z borůvčí a šalvěje(Na)
také ze své věčné naděje(Na)
MI lostí zveme več dozrál(Na)
svatý za to že jí pohrdal(Na)
E pak víkem je jímž kryje(Na)
slévač kadlub kam se lije(Na)
(Na)
srdce zvonu kterým bije(Na)
slovo Mezopotamie(Na)
když se rozpomnělo čím je(Na)
Vlastí těch kdo milují(Na)
ohně jež je ztravují(Na)
Do té vlasti vede brána(Na)
navečer osvětlovaná(Na)
velikýma písmenama(Na)
srdečná pouťová reklama(Na)
S rukou na srdci se dušují(Na)
odpřísáhla zhasla plují(Na)
do snu který o nich sny má(Na)
do snu kocoura jenž dřímá(Na)
na stole ten také klímá(Na)
pod plachtou s pestrýma pruhama(Na)
Daleko je duchů hodina(Na)
Stín jeden z těch pruhů snímá(Na)
siláckýma pažema ho(Na)
háže na chodník jenž sny má(Na)
o někom kdo s horoucíma očima(Na)
nad vším bdí a na vše zapomíná(Na)
A ta terasa ta stinná(Na)
je aniž se přičinila(Na)
div ne stánkem Hospodina(Na)
pod nímž láska Carmenina(Na)
hlídá Slovo nad nímž klímá(Na)
ten co ach tak nerad zapomíná(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
18 |
| Celkem veršů: |
547 |
| Neurčeno: |
547
(100 %)
|