III
ONOU BRANOU...
Vizte mastičkáře před hudoucí branou jarmareční
Stojí na nejvyšším schůdku, podvodník, a řeční
Dav zevlounů se tlačí před vraty
s nadějí že se tam lze nějak dostati
(tak jako šťastná řada aut a taxi
jež vjíždí zadarmo božským to právem jaksi)
Ten dav je ubohý a nemá na vstupné
i šeptá jen a i ten šepot často jak když utne
to když se privilegované vozy vracejí
s prázdnem a s načechranou nadějí
Ten dav ten dav jsou velcí chudáci
jimž usouzeno státi stranou
co si to jejich lehkověrnost dává za práci
a do brány se přece nedostanou
zatím co jeden pacholík tak sveřepý a tak zlý
se s boží pravdou uštěpačně mazlí
a špalírem zarytých diváků
pronáší šále strážné anděle
svou krutost ustrojenou za pohádku:
Velkolepého dne stín valně pokročilý
pondělek nedělní jejž řeky ovroubily
to Eufrat, pomalý, a Tigrid který čilý
dva různí sokové již tak nadšeně pílí
do trpkých mořských vln jichž pach je spřátelí.
30