VI DOBRODRUŽSTVÍ

Richard Weiner

VI
DOBRODRUŽSTVÍ

František zahazardoval vyhrál je na něm snímá V banku je čar náměstí svatého Augustina Partii tu je hráti sníc František sní že bdí (A vedle něho kocour ze sna předoucí) I zdá se mu že náměstí svatého Augustina dost věrně život připomíná Snad je to tím že tam i zde se jezdí do kolečka a dráhy že jsou jakby kusé věty kterým schází tečka František dopídiv se pravdy té sňal kartu pýře se velmi velmi za tu pravdu Raději na svých ňadrech hada chovat než pravdy objevovat Kdyby byl místo snít že bdí bděl nesně nebyl by našel pravdu z níž je teskně Na štěstí bdí ač chce-li Tedy chce (A vedle něho přede kocour sně) 33 Sňal karty po druhé bdě tentokrát i bdí že jenom dobře bdělý správně sní na příklad že náměstí svatého Augustina dost věrně život připomíná na příklad že v Mezopotamii poušť jenom je beduin loupí šelmy vyjí František nechce však aby svět připomínal zpozdilé náměstí svatého Augustina František nechce aby v Mezopotamii poušť byla jen beduin loupil šelmy vyly František nechce bloudit do kolečka neb ví že přímá na niž vyhrál křivou přečká Rozhod’ se pro tečnu která ho vyvede z kolečka někam kde to méně škaredé František nabil Františka Františkem, vystřelil a než sňal po třetí byl odtud na sto mil Byl na sto mil aťsi neustal snímat (A vedle kocour který o něm sny má) 34 Ó šťastný drzý pyšný František! Vizte ho pastýře snů ležet na břiše (jak novorozeně pasoucí po koupeli) a honit ovečky své ze žit do jetelí. Co pak s ním počíti? Bože co počnete se zkadeřeným bděním roběte? Nechte ho jen pokryteckého smělce snad dělá boha dělaje že metá kozelce Snad louská proroctví a líté sáně hubí aťsi se smál ceně své krásné zuby František, spanilý a drzý František rozumí ševelu trav zpěvu rosniček hnul malíčkem a potřel pluky Ali Baby aťsi se stavěl bázlivým a slabým Bdění mu šustí po skráních sen odlétaje šustí František cestou k mudrosloví upad’ v dobrodružství František bdí a bdí že sní jakoby kynul tečně která ho veze na věčnost a poveze ho věčně 35 A protože bdí neví co je svět co vidiny neví kam jede ví však že tam jede bez příčiny Po tečně letí rozuměj kouzelném po koberci do pohádkové země té kde kruh se rovná čtverci 36

Kniha Mezopotamie (1930)
Autor Richard Weiner