SLOVÁCKÁ DALILA.

J. B. Polom

Byť s Luciperem měl se rvát, Slovák jej chopí v pasy a nezvyklý se koho bát, on ještě zavýská si. Leč s Machálkem – to zlá je věc, proč, ví už Slovač širá: ten bujnost kosí jako žnec, po něm se těžko sbírá! Je stár, leč jeho krev a sval přec nezmohla ta leta: kdo mladého se obra bál, má dosud strach i z kmeta. On skácený vůz se hrachem sám na kola zas vstavil. On dvojím ruky rozmachem dva lotry dechu zbavil. On dívky nosil na dlani. On douškem píval z vědra. On koně s jezdcem ve zbrani sám vsadil na svá bedra. On v krčmě náhle vypne se, v ráz lavici tam zvedne, i s hosty ven ji vynese a – sám k jich sklínkám sedne. Však za chvíli – – oh! pohádka je po obru zde pouhá: na zemi těla hromádka – i děcko se jí rouhá!... – – – Tak našel syn tvůj, Slovači, co Samson kdysi v žínce: též on rty svoje přitlačí rád k Dalile své – sklínce!

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

200. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LÍPA. (František Odvalil)
  2. SLOVENSKU. (Adolf Heyduk)
  3. JEŠTĚ V BOJ! (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. None (Rudolf Pokorný)
  5. Drotařík. (Rudolf Pokorný)
  6. Poslání na Slovensko. (Adolf Heyduk)
  7. Jen hezky vysoko. (Adolf Heyduk)
  8. Vraťte se! (Adolf Heyduk)
  9. Vavro Brezula. (Rudolf Pokorný)
  10. Čím dál tím hůř! (Adolf Heyduk)