ZA BRANOU

Jaroslav Kolman Cassius

ZA BRANOU
Jsem v širém kraji pozdě navečer, noc ještě váhá, jen soumrak starých nadějí a věr do srdce vtéká jako lázeň vlahá. Jsem za branou, která se nezavřela za kroky odcházejících, jak náruč otevřená a stráž domu bdělá, jež neopouští svých. Mně voní sladčeji ta vůně bezpečí, kterého jsem se vzdal, já nevěrný, který je dosvědčí, až za branou, až mimo hradeb val, kde znějí vábněji vzdálená klekání mně nevěřícímu a září jasněji zázraky svítání mně hroužícímu se v tmu. 20 Tam za branou, tam venku, sám a tich jsem blíže k domovu, tam slyším, žíznící, jak v studnách zvonících zní píseň okovů. 21

Kniha Železná košile (1938)
Autor Jaroslav Kolman Cassius