MATKA

Jaroslav Kolman Cassius

MATKA
Mé štěstí má tvou snědou tvář, má milovaná, i černý šat. A na něm třpytí se tvůj dívčí křížek jak souhvězdí na sametových prsou noci. Má víra je jen jeho zlatý třpyt, jenž uspával mne ve tvém náručí. Mé štěstí je jen modré prázdno po bolesti, že odešlas tak mláda a jsi prach. Má láska běhá ještě v dětských střevíčkách po boku stínu tvého. Tvých dlouhých dívčích kroků cítím van, jenž dřímal ve tvém klíně, vonícím ovocem a květinami. A slyším skřípající písek na pěšině v rajských jablíčkách. 51 Mě štěstí je jen letní zahrada v jeseni srdce mého a v ní velké, tiché, snědé děvče, které tam roste do krásy. Štěstí, to jsi ty, mladosti zlaté zamlklá zahradnice, která mrtva jsi. 52

Kniha Ovčín (1937)
Autor Jaroslav Kolman Cassius