MODLETE SE ZA MNE!
Vše opouští mě, nechtějí mne znáti,
kdož byli srdci mému nejbližší,
stín prodloužil se, den se valem krátí –
kdo moji úzkost, kdo ji utiší?
Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné –
má sestro bílá, modlete se za mne!
Kde chtěl jsem růže míti – vzrostlo hloží,
já vína nalil – hořklo v poháru;
mě za vše soudit budou lidé boží –
hle, soudce jde již v přísném taláru!
Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné –
má sestro bílá, modlete se za mne!
14
Vše zničeno, co pěstoval jsem v duši
od první svého jitra hodiny,
i poslední mé květy osud kruší –
váš karafiát zbyl mně jediný!
Vše, več, jsem kdysi věřil, bylo klamné –
má sestro bílá, modlete se za mne...
15