ROBINSON CRUSOE*)
ROBINSON CRUSOE*)
Všecky cesty do Říma**)
vedou k Machovi
Napsal jsem Ti toto motto
v Římě do památníku.
Dodati pak chtěl bych toto,
kamaráde básníku!
Žíti a-e-i-o-u je
snáz než u-i-a-o-e.
Doma louží kdo však pluje,
neuzří kvést aloe...
*) Zpívá se jako: Copak je to za regiment, co tady mašíruje?
**) Byl tam tiskovým attaché u vyslanectví
71
Pilněji než státní zkoušky
skládals k rýmu hravý rým;
početné, byť malé dloužky...
Budiž! O tom pomlčím...
A tak, třeba jevils čilost
nevšední, jsa jinochem,
učitelská způsobilost
zůstala Ti luzným snem.
Učitelská způsobilost
pro jiné jest jinochy.
Robinson, ten proto vyrost,
aby válčil s divochy.
Divná zem ho v náruč vzala,
stiskla lokty z oceli,
z hocha muže vylíbala
studenými pocely.
72
A když Vlasti na hruď svatou
drzou patou šlápl vrah,
Robinson se loučí s chatou...
Z chaty vyšel – Josef Mach.
Slyšíš? Domova jak zvony
bije srdce na poplach...
Do čtyř úhlů Robinsony
allarmuje básník Mach:
„Po bok táty Masaryka!
Allons, enfants de la Patrie!“ – – –
Pohnula se Amerika...
Austrie, jakpak ti je?...
A holadryja, šup sem, šup tam,
jak se nám to pěkně šlape,
holadryja drá,
jak se nám to ’de!
73
Hleď, Old Country, na své syny!
Slyš, jak sviští čepele!
Vážné musí býti činy,
zpívati lze vesele,
a holadryja ho
a jak se nám to mašíruje,
holadryja drá,
jak se nám to ’de!
Žíti a-e-i-o-u je
snáz než u-i-a-o-e,
ale muž, ten oceňuje
Robinsona Crusoe,
a župajdyja, holadryja,
to se nám to pěkně šlape,
župajdyja, žup,
a to se nám to ’de!...
74