II.
Lze těžko zjistiti, co se dnes vlastně děje v Indii,
Lze těžko zjistiti, co se dnes vlastně děje v Indii,
leč je-li pravda půl, pak duše neokřeje – v Indii.
Rádio berlínské nám totiž den co den
zpráv snůšku předkládá, z nichž viděti, že zle je – v Indii.
Brit školy vysoké tam zavřel, popravil
už rady studentů, snad vyhladit si přeje v Indii
staletou vzdělanost; pomníky poráží,
jež Indům drahé jsou; jich řády, obyčeje v Indii,
jich světce, hrdiny, jich duši, čest a krev
jim krade, hanobí. Od Gangu do Bombeje Indii
loupí a drancuje, lid tiskne, vyssává.
Národa kořen sám pak podetnouti chtěje v Indii,
rolníky vyhání ze statků otcovských
a ještě nestoudně se ubožákům směje – v Indii.
Jsou plny žaláře, les houstne šibenic,
a tomu říká Brit, že zhoubné býlí pleje – v Indii.
74
Když chudá vesnička se něčím proviní,
jen psance na příklad když před slidiči skreje – v Indii –,
vše živé povraždiv, ji srovná se zemí
a lán, kde stávala, pak ještě pluhem zreje – v Indii.
Lid hyne, hladoví. Vždyť sklízí úrodu,
kdo kulomety má, a ne, kdo oře, seje – v Indii.
Nu slovem: Sir John Bull – cožpak ho neznáte,
civilisátora a lidství koryfeje v Indii? –
ten známý gentleman, osvěty pionýr,
svou brázdu hlubokou a veleplodnou reje – v Indii.
Buď Pán Bůh pochválen, vše to že daleko,
ne u nás, Bože chraň! – kdes v daleké to že je Indii!
Co divu, na věky už propast bezedná
že mezi vetřelcem a porobenci zeje – v Indii!
75