VIII. Mraky se valí nad čely skal,

Petr Křička

VIII.
Mraky se valí nad čely skal, Mraky se valí nad čely skal,
blesk siný rozťal nebe. Jak nebe je pustý, pustý žal, jenž na žití kořenech střebe. Hlodá... Hubí... Přiléhám, ústy tisknu se k zemi. Slyším se úpět. Žasnu sám, co z prsou rve mi... Chop, vichřice, rozmeť jak mrzký pýr žalu divoké býlí! Bij, blesku, v dum kalný a těžký vír, jenž hlavou zmučenou šílí, do prsou uhoď! Ušláplý plod v nich jedinou doraz ranou: 20 velikou lásku na život, ubitou, ubodanou... 21

Kniha Hoch s lukem (1924)
Autor Petr Křička