NEJKRÁSNĚJŠÍ SNY.
Já snil, že slunce do tmy náhle vzplálo
a všechno vůkol schladlé rozehřálo;
však jak jsem procit, hned jsem počal chápat:
to paprsek z Tvých očí v sny mé zapad.
Já snil, že jaro svěží kolem létlo
a srdce moje dechem jeho zkvetlo;
však procit jsem – a omyl svůj jsem cítil:
to úsměv Tvůj mi v hrudi jaro vznítil.
A pak jsem snil, že ptáče pělo v háji,
kde pod stromy se mír a štěstí tají;
však hned jsem poznal, že to ptáče není:
to milý hlas Tvůj doleh’ v moje snění.
Tak láska Tvoje, oddaná a tichá,
sny nejkrásnější do duše mi dýchá,
neb Tys mi vším, co ňadro jen si vysní:
jak sluncem mým, mým jarem i mou písní!
59