VEČER.

Zdeněk Knittl

VEČER.
Je večer v podjeseni, chlad stoupá z lučiny, a lesů píseň splývá ve souzvuk jediný, a v tichém květů chvění déšť chladné rosy padá na spící háj i lada, a když se kvítek kývá, se skví jak rubíny. Samoten stojím v stráni, jež mhou se halí již, a krajem vane chvílí tak tajné touhy tíž. Mír s nebe níž se sklání, s ním klid mi splývá v duši, i cítím v noční hluši hřát v srdci pocit milý, jak stál bych tobě blíž! 22

Kniha V přítmí i světle (1908)
Autor Zdeněk Knittl