BÁSNÍK A PŘÍRODA.

Vladimír Frída

BÁSNÍK A PŘÍRODA.
BÁSNÍK:
Proč probouzíš se zas, ó matko, k žití, své oko znavené zas otvíráš? Tvá duše tíhu žití přece cítí, a marnost bojů všech juž dávno znáš. Zas rozsypat chceš svěží hrstku kvítí a ptákům přišlým svoje větve dáš. Rci, zkad jde tvoje síla opět chtíti, a odkud onu čarnou vzpruhu máš? PŘÍRODA:
Ty věčná otázko, můj milý synu, kdo přece duši tvou a čím as zkojí? Ty, který v dumách rád v mém sedáš klínu, rád souzvukem se spíjíš hymny mojí, znej trudů našich příčinu i vinu, jež vedle nás, jak Fatum naše stojí. Toť naděj, kterou žiji a též hynu, jež také tvoji duši zrytou zhojí. 36

Kniha Preludia (1905)
Autor Vladimír Frída