JEN.

Vladimír Frída

Jen kytičku hlohu dám, krví jež svítí, jen to dám, co mohu, jen co duše cítí. Jen kytičku hlohu, v níž západ se leskne, jen to dám, co mohu, z té duše své teskné. Ta nemá jas žití, jenž v jitru jen zpívá, chlad večera cítí a v soumrak se dívá. Květ bílý mi nedá již zem tato celá, ten dá Ti až bledá dlaň s andělů čela.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

196. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  3. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  4. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V náladě večerní. ( K. Egor)
  6. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  7. III. Nevlídná listopadová chcíle (Adolf Heyduk)
  8. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Resignace. (Augustin Eugen Mužík)
  10. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)