JEN.

Vladimír Frída

JEN.
Jen kytičku hlohu dám, krví jež svítí, jen to dám, co mohu, jen co duše cítí. Jen kytičku hlohu, v níž západ se leskne, jen to dám, co mohu, z té duše své teskné. Ta nemá jas žití, jenž v jitru jen zpívá, chlad večera cítí a v soumrak se dívá. Květ bílý mi nedá již zem tato celá, ten dá Ti až bledá dlaň s andělů čela. 45