U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...

Vladimír Frída

U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
U břehu ztroskotaných stanuli jsme konečně. Je tiché moře do dálek se vlnící, jak kdyby nikdy před tím bouři bylo nevidělo. Kde dříve o břeh lámala se vlna bílá tak vzdorně – krotce teď se vrací v klidnou pláni zase. Jen zlaté slunce, v kterém zbělely kdys kosti těch ubohých, již před námi zde nalezli své hroby, to slunce připomíná, že je někde život, jenž jednou také naším byl, a v nějž se nevrátíme. Tam daleko, tam za obzorem v mlze kdesi jsou kraje ty, v nichž se ta pohádka kdys vyzpívala. Leč dozněla již, skály nesou prázdné echo. – – Svůj obraťme teď krok do jiných krajů, v nové cesty. A půjdem po skaliskách, kde svit luny bloudí po prachu těch, jež před námi sem zanes’ Osud věčný. – – – – – – – – – – – – – – Je tiché moře do dálek se vlnící – – – – – 5
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.