HRST KVĚTŮ.

Vladimír Frída

HRST KVĚTŮ.
Přec nesu ještě dneska hrstku kvítí, v něm vše, čím srdce kdysi žilo, svítí: Zde bílé v klín Ti kladu parnasie, jak měsíc paprsky Ti v duši lije i v snů Tvých roje. Zde zvonky modré, zkvetlé na azuru, v nějž dlouho s Tebou jsem se díval vzhůru, – dél v oko Tvoje. Zde kalich zlatý, jenž se k vodě shýbal, jak paprsk, jemuž nepřál jsem, že zlíbal Tvé zlaté vlasy. A v okno rudý mák jak nebe kladu, pod kterým šli jsme v červnu po západu skrz plné klasy. Je rudý jako krev mé duše vřelá, té duše, která smrt by píti chtěla – leč jen z Tvých retů. Tak vše, co zveme vášní, silou, touhou, co bylo křídlem kdys, teď mukou dlouhou, zde v hrsti květů. Za lásky sen, jenž věčný, ač byl krátkýkrátký, dnes nesu Ti tu hrstku kvítí zpátky. 38
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.