SLOKY.

Vladimír Frída

SLOKY.
I.
Těch listů z knihy žití několik dnes kéž by ještě bylo nepopsáno, by člověk tak, jak kdysi v štěstí zvyk, zas příští jasné pozdravit moh’ ráno. Neslyšet v nitru bojů, vášní ryk, a v srdci, jež by ze snů bylo stkáno, mít pro zem píseň a pro sebe dík. Ne, marno... vše zůstane nesmazáno. II.
Ba marno... A přec snad je lépe tak, než znovu vždy se zítřka báti a západu, jímž den se zkrátí, svůj nésti dík jak unavený pták, jenž každým dechem jen, jak vane v jeho sen, je ihned poplašen a marně po něm točí hned svůj zrak. 20 A lépe jest, než požár příští, zřít vždy v zoři krev již vycezenou, jež byla drahou žití cenou, a jež se nemůže zpět do žil vlít, byť chtěl jsi znovu zas zlomený zcelit klas. To nezhojí ni čas a marně voláš: znovu růst a chtít. 21
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.