KDYŽ PADALY HVĚZDY.

Vladimír Frída

KDYŽ PADALY HVĚZDY.
Hleď, duše, moje oko jest jak dnešní nebe plné hvězd. Ty stále padají, a přec jich neubývá, tak oko moje nějakou vždy slzu skrývá, že jejich lesk, či snad svůj stesk, že jejich zář, či snad Tvou tvář nemohlo dneska klidně snést. Srpen.
37
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.