DNY JDOU – –

Vladimír Frída

DNY JDOU – –
Dny jdou a zní v nich melodie dávna. Jsou šerá jitra pod těžkými mraky, v nichž minulost svou bolest zpívá silně, že skoro pravdou zní, co v echu mřelo. Jen slunce bojí se ta divná píseň a zmlká vždy, když v jitru plném květů chce v každém poupěti promluvit život. Tak zazní a tak zmlká píseň tichá, jak mrak a paprsk se v dny naše mihnou. A duše, jež by k světlu pnout se chtěla, zpět raději se vrací v pouta svoje do šerých jiter pod těžkými mraky. – – – – – – – – – – – Dny jdou a zní v nich melodie dávna. 49