DNY JDOU – –

Vladimír Frída

Dny jdou a zní v nich melodie dávna. Jsou šerá jitra pod těžkými mraky, v nichž minulost svou bolest zpívá silně, že skoro pravdou zní, co v echu mřelo. Jen slunce bojí se ta divná píseň a zmlká vždy, když v jitru plném květů chce v každém poupěti promluvit život. Tak zazní a tak zmlká píseň tichá, jak mrak a paprsk se v dny naše mihnou. A duše, jež by k světlu pnout se chtěla, zpět raději se vrací v pouta svoje do šerých jiter pod těžkými mraky. Dny jdou a zní v nich melodie dávna.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

37. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. STROMY (Otokar Fischer)
  4. Za pohádkou. (Karel Babánek)
  5. SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA VALČÍK Z ,EUGENIJE ONĚGINA’: (Roman Hašek)
  7. Soumrak. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Duetta. (Bohdan Kaminský)
  9. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  10. IV. Kytara. (Jiří Karásek)