IV. Kytara.

Jiří Karásek

Já slyším ještě onu melodii, jak zní a hyne smutnou síní v tmách... Čas jednotvárně v tichu prázdném míjí, má ruka bledá sahá po strunách. Teď po letech, kdy jiné žití žiji, na dávné dny si vzpomínám jak v snách a slyším ještě onu melodii, jak zní a hyne smutnou síní v tmách. A zemru zas a proměním se v prach, pak v jiné tělo duši svoji skryji, vše zapomenu, – jenom v zpomínkách já budu stále slyšet melodii, jak zní a hyne smutnou síní v tmách.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

111. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANDANTE. (Karel Babánek)
  2. POHÁDKA (Otokar Fischer)
  3. Je ticho kolem – (Xaver Dvořák)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  6. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  7. ZVONY. (Bohdan Kaminský)
  8. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  9. K smrti mi smutno... Ňadra má (Jiřík Luděk Moravský)
  10. HUDBA. (Antonín Klášterský)