K smrti mi smutno... Ňadra má

Jiřík Luděk Moravský

K smrti mi smutno... Ňadra má pro bolest sotva stačí, v duši mé písně jak roj včel, v oku se slzy tlačí. Dneska však plakat neumím, ač je mi k pláči bolem, vždyť je v mém celém životě tak jako prázdným polem... V strunách jsem dneska probudil všechny své tony spící, přece však nelze povědět', co jsem vám toužil říci. Jedním však duše chvěje se – ta duše moje šerá, že jsem vás, kněžno mého snu, naposled viděl včera... O jedno jenom prosím juž: znejte mne ještě dále, časem si na mne vzpomeňte, že na vás myslím stále, že ještě bloudím po kraji, slední když hvězda hasne – však mi v snech nikdy neshasne to vaše oko krásné... O jedno tedy prosím vás: znejte mne ještě dále, časem si na mne vzpomeňte, že na vás myslím stále...

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

134. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  2. Přelud. (Julius Alois Koráb)
  3. MEDITACE. (Adolf Brabec)
  4. Zase budu zpívat!... (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. 18. Byly doby, v nichž mé srdce (Jaromír Březanovský)
  6. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  7. IV. Kytara. (Jiří Karásek)
  8. První píseň. (Jaroslav Martinec)
  9. DĚL JSEM: USTAŇ! (Čechoslav Ostravický)
  10. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)