18. Byly doby, v nichž mé srdce

Jaromír Březanovský

Byly doby, v nichž mé srdce ve dne v noci vzdychalo, stále kvílíc přebolestné krve slzy plakalo. Každé slze ohlas srdce jediný tÓn v prsa vlil, aby ze všech harmonii k pohřbu duše utvořil. Když pak živou duši moji v těsné hroby pohřbili, jednu slzu, nejvřelejší, do hrobu k ní složili. Zemřela však slza věrná duši ohněm touhy muk, proto v srdci duše prázdném zaznívá jen – lichý zvuk.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

260. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K smrti mi smutno... Ňadra má (Jiřík Luděk Moravský)
  2. Elegie. (Augustin Eugen Mužík)
  3. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  4. V lese. (Bohuslav Čermák)
  5. ADAGIO. (Růžena Jesenská)
  6. V pláči temný mrak se žene, (Rudolf Mayer)
  7. SOUMRAK. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Večer. (Bohuslav Čermák)
  9. 3. V tichém hvozdu v šeru noci (Václav Bolemír Nebeský)
  10. Noc nade hroby. (Augustin Eugen Mužík)